15 kufru

Maarten, jako vsechny deti v Nizozemi, zije ted hlavne Mikulasem. Ten prijel lodi v sobotu 12. listopadu rovnou ze Spanelska a nadeluje, jen se z nej kouri.

A my uz balime! Na nase nalehani nam konecne navezli krabice, abysme mohli trochu zacit pripravovat. Takze parada! Je tu sileny blazinec, tj. musime vsechno roztridit na
- co se vezme s sebou do kufru
- co se necha stehovat lodi (tj. co muze byt 6-8 mesicu na ceste)
- a co nechame v Belgii ve skladu.

K tomu samozrejme vsechna ta celni omezeni, co se prepravovat smi a co ne a taky a hlavne, abysme se vesli...

Moc "fajn"! Je to celkem organizacne narocne vymyslet vsechno tak akorat na ty 3 roky. Mame cele seznamy, nakoupili jsme extra kufry. Muzeme si jich naplnit celkem 15!!! coz me celou tu zalezitost vubec neulehcilo, vzhledem k tomu, ze jsem doufala, ze pojedu s jednim kufrikem obleceni.
Ale zkuseni cizinci, jiz pobyvajici v Angole, nabadaji teto moznosti plne vyuzit vzhledem k nedostatkum a hlavne astronomickym tamnim cenam.
Takze kufry zrejme dostatecne naplnime, ale jestli jich bude 15 o tom silne pochybuju.

Shrnuto, mam pocit, ze nas presun je opravdu konecne na spadnuti.
Moje a Maartenickovy papiry uz jsou vyrizene a ted jeste cekame na preklady nezbytne pro pracovni viza.
A pak "to" pry snad trva maximalne 3 tydny!

Takze tridime a balime a tridime a balime a tridime...

To non-Czechs

The past couple of months I have been extremely busy trying hard to drum the Portuguese language into my head, not to mention all the preparations for our move to Angola!
That’s why it’s kind of difficult keeping up with my blog lately. Not that I’m going to stop writing but will continue in my native language as that seems to be less time consuming at the moment.
If still interested in our adventures willing to read my ingenious notes, I would kindly ask all non-Czech speaking folks to use the Google Translator (top right corner) plus a lot of imagination.

Thanks!

Eifel 31/10 - 4/11

Doufala jsem, ze se tyto podzimni prazdniny podivam konecne na Sumavu. Bohuzel ale nase vyhlidnute bydleni bylo zavrene pro udrzbu a odjet na tyden do Cech by asi taky nebylo nejchytrejsi, vzhledem k tomu, ze se kazdym dnem muze “neco” dit.
Takze jsme vyhoveli Maartenickovu prani pobyt v jeho oblibenem “punthuisje” (doslova “spicaty domek”) v Nemeckem Eifelu.
Pocasi bylo perfektni, I kdyz teploty kolem 18 stupnu malo odpovidaji tomuto obdobi, ale je fakt, ze bylo prijemne.